Otvíračka s vernisáží 18/4
Název výstavy „Haru-ichiban“ znamená první silný vítr oznamující příchod jara v Japonsku a zároveň symbolizuje silný výraz a přítomnost samotné Saki Matsumoto. Matsumoto, ilustrátorka a grafická designérka sídlící v Praze, využívá rozmanité techniky, jako jsou risografie a akvarel, a ve své tvorbě se zaměřuje na přírodu, kulturu, tradice, animismus a smyslové vnímání světa. Nedávno se účastnila projektu, kde se ilustrovaly tramvaje na Slovensku, a navíc působí jako návrhářka oblečení pro projekt Skibi Kids, čímž rozvíjí rozmanitou tvorbu, která přesahuje rámec ilustrace. Výstava v okně galerie nabízí divákům každodenní prostor, kde se setkávají s novou inspirací a fantazií.
Saki Matsumoto je ilustrátorka a grafická designérka, narozená v Tokiu a sídlící v Praze. Absolvovala magisterský program oboru Ilustrace a grafika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (UMPRUM). Svým vlastním tvůrčím stylem propojuje kariéru grafické designérky s malířským výrazem a účastní se různorodých projektů a výstav převážně v Tokiu a v Evropě.
Její tvorba se vyznačuje širokým spektrem technik, včetně digitální ilustrace, risografie, sítotisku, akvarelu a monochromatického kreslení perem. Hlavními tématy její práce jsou příroda, kultura, tradice, animismus a smyslové vnímání světa. Při tom zkoumá vztahy mezi městem, krajinou, člověkem a jeho prostředím a vytváří tak jedinečné a poetické vizuální projevy.
Matsumoto působí také jako designérka v projektu Skibi Kids, kde rozšiřuje možnosti vizuálního vyjádření prostřednictvím grafického designu.
Aktivně se věnuje také tvorbě inspirované městy střední Evropy, včetně Slovenska a Česka. Nedávno se účastnila projektu, kde se ilustrovaly tramvaje na Slovensku, čímž její dílo vytvářelo zkušenost, kdy se veřejný prostor a umění setkávají v každodenním životě. Tramvaje jako pohyblivé plátno využívají městskou krajinu a historické souvislosti k prezentaci jejího jedinečného vizuálního světa.
Tvorba Saki Matsumoto vizuálně reinterpretujuje kulturní kontext, vzpomínky a přírodní vnímání, přičemž spojuje tradiční a současné estetické cítění. Její práce tiše vybízí diváky k zamyšlení nad vztahy mezi každodenním a neobvyklým, mezi vnitřním světem a vnějším prostředím.